Jupííí... úplně čerstvé dobroty!

tištěná kuchařská kniha

Vaříme srdcem DĚTEM

Glykemický index a glykemická zátěž


genetically-modified-foods-520861_1280
Pojem glykemický index (GI) je znám už poměrně dlouhou dobu. Týká se sacharidů a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jakým způsobem „zamává“ daná potravina s hladinou krevního cukru.
To znamená, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více a některé méně – ‚laicky‘ řečeno: Potravina s vysokým GI nás zasytí okamžitě (rychleji než potravina s nízkým GI), ale také po ní dostaneme mnohem dříve hlad – organismus se totiž snaží tento dramatický nástup cukru stejně rychle srazit dolů, aby se dostalo opět do rovnováhy.

Zatímco potraviny s nízkým GI nevyvolají tak rychlý vzestup hladiny cukru, tělo tím pádem nereaguje tak „splašeně“ a cukr klesá mnohem pomaleji. Nám chvíli trvá, než si uvědomíme, že jsme sytí, nicméně tento pocit nám vydrží mnohem déle. Po potravinám s nízkým GI nemáme hlad, nepociťujeme výkyvy nálad ani jiné nepříjemné projevy provázející rychlý úbytek cukru.

Věnujme však pozornost ještě druhému ukazateli, který se při hodnocení výživové hodnoty potravin objevuje čím dál častěji – Glykemická zátěž (GZ). Ten bere v potaz nejen to, jak rychle daný sacharid v potravině zvýší hladinu cukru v krvi, ale také to, kolik ho daná potravina skutečně obsahuje a v jakém stavu – např. zda se jedná o celá zrna, která se zpracovávají mnohem pomaleji, přestože mají vysoký GI.

Má tedy mnohem větší vypovídací hodnotu. Uvedu příklad potravin s vysokým GI, ale nízkou/vysokou GZ:

Vysvětlivky: Nízký Gl <= 55; Střední Gl. = 56 – 69; Vysoký Gl >= 70
Nízké GZ <= 10; Střední GZ = 11 – 19; Vysoké GZ >= 20

tabulka gi_gz

Glykemický index se celosvětově osvědčil jako spolehlivé rozdělení sacharidů v souvislosti se zvýšením glykémie po konzumaci potravin. Překvapivé bylo, že na základě vysokého GI byly i tak zdravé potraviny jako je mrkev nebo meloun vyškrtnuty ze seznamu vhodných sacharidů.

Proto se jako smysluplnější parametr nabízí právě glykemické zátížení. Je samozřejmě také důležité, jak se daná potravina upraví, jaký obsahuje poměr celých zrn (např. chléb a jiné pečivo) atd. Dobrý příklad nabízí brambory, u kterých se nevhodnou úpravou dramaticky zvyšuje glykemické zatížení a rázem se z doporučené potraviny s nízkým GZ může stát potravina velmi riziková (z hlediska zdravého životního stylu) s vysokým GZ.smoothie-840638_1920

Nevíte jak se v tom všem vyznat, co vařit, jak potraviny upravovat a jak je kombinovat? Všechny potřebné informace, osobní jídelníček a stovky chutných receptů naleznete v naší aplikaci a členské sekci.