Zdravá strava – jak se v ní vyznat?!

Moderní pojem

Zdravá strava, v poslední době moderní pojem. Nijak nesnižuji význam toho pojmu, jen je někdy těžké se v tzv. „zaručeně zdravé stravě“ vyznat. Když pojem „zdravá strava“ zadám do googlu, v obrázcích na mě vyběhne bezpočet jídelních obrázkových pyramid, které se od sebe někdy dost významně liší. Shodují se pouze v tom, že je potřeba jíst více zeleniny a ovoce, v tom ostatním už tak úplně jasno není. Také záleží na stáří obrázku, podle toho bývá pořadí potravin různě proházené.

Potravinová pyramida

Dříve, a tím nemyslím minulé století, ale např. ještě rok 2012, se např. propagovala strava založená na sacharidech – nejvíce pak pečivu, těstovinách a různých obilovinách. Sacharidy v různé podobě měly tvořit až 40 procent našeho jídelníčku a to nás mělo učinit zdravými, štíhlými a psychicky vyrovnanými. Ruku v ruce s tím šlo doporučení, že jíst bychom měli ideálně 5x až 6x denně, abychom ani na chvilku nepocítili hlad a nepodnikli neřízený nálet na ledničku.

Osobní zkušenost

Osobně jsem to kdysi vyzkoušela. Ládovat se pečivem a těstovinami mi nečinilo celkem žádný problém, protože pečivo miluju v jakékoliv podobě a těstoviny mi nevadí – navíc se jednoduše upravují, takže vaření nedá moc práce. Na co jsem si ale nemohla zvyknout, byl počet jídel resp. jak často bych měla jíst. Než jsem se stihla nasnídat, už jsem měla svačit, za chvíli oběd, pak ideálně svačinku s sebou na nějakou odpolední aktivitu a po návratu rychlá večeře.. a pak případně ještě druhá… V podstatě se celý můj den točil kolem jídla, jeho plánování, přípravy a „obavy z hladu“, když na nějaké zapomenu.

Nejen, že jsem po tomhle maratonu sacharidovém jídelním maratonu nezhubla ani deko, opticky jsem se ještě více zakulatila – nafouklo se mi břicho, bylo mi těžko a začala jsem trpět zácpou. Přidala se „blbá nálada“, když jsem náhodou nestihla jíst v přesném intervalu (viz. článek…) a energeticky jsem byla na dně. Tudy cesta nevedla…

Nejnovější poznatky

Potěšilo mě, že výživová doporučení z dnešního pohledu přestávají vyzdvihovat úlohu sacharidů ve stravě, ale naopak jsou vstřícnější k dříve démonizovaným tukům. Většina dnešních „potravinových pyramid“ uvádí jako nezbytný základ jídelníčku zeleninu, ovoce, oříšky, semínka a správné tuky. Nechci dlouze rozebírat rozdíl mezi „správnými“ a „špatnými“ tuky – myslím, že o tom lze také nalézt mnoho více či méně odborných článků (např. wikipedia říká). Některé studie dokonce vyvrací i škodlivost tzv. „špatných“ tuků a někdy není jasné, které tuky jsou ty hodné a které ty zlé – viz. článek. Ale to ponechám na diskuze odborníků. Výživová doporučení dnes již také upouští od dříve doporučovaných svačinek a jiných „mezijídel“. Zjistilo se, že tím jak do sebe neustále něco ládujeme, neúměrně zatěžujeme organismus, který musí být neustále v pohotovosti – zejména slivnivku, která je zodpovědná za trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin).

Po čem je mi dobře

Řídím se hlavně tím, co mě a mému tělu dělá dobře a co ne. Když jsem vyzkoušela omezit příjem sacharidů a naopak si do každého salátu přidat dříve nemyslitelné dvě lžíce dobrého oleje (kvalitní olivový, ořechový, dýňový apod.), pochutnala jsem si, nebyla jsem nafouklá. Začala jsem opět jíst jen 3x denně a kupodivu jsem měla dost energie vydržet i 5 hodin bez svačinky do dalšího jídla, nálet na ledničku se nekonal. A když mě náhodou „přepadne“ chuť na něco malého mezi jídly, pochutnám si na dříve „zakázaných a přece šíleně“ tučných oříšcích, mandlích apod.

Netvrdím, že jsem se veškerého pečiva úplně vzdala, jen si teď důkladně vybírám, co a v jakém množství si dám.. Nejraději mám domácí žitný chléb z kvásku. Ten když u nás doma zavoní z trouby, seběhne se celá rodina a půlka zmizí během večeře 😉 A na rohlík či bagetu z obchodu si nikdo ani nevzpomene!